ZE ŽIVOTA NEŽIVÉ

S probouzejícím se dnem se i v ní rodila každodenní dávka naděje. Seděla tiše na svém dávno určeném místě a hleděla hluboko před sebe. Možná sledovala skleněný svět, který ji vracel svůj obraz, možná její oči ani nevnímaly.. Zrovna tak jako včera a předevčírem, minulý rok, .. vzpomínala na ty chvíle, které prožili spolu. Měla pro to zavedený systém, snad aby ji o něco z toho nepřipravila skleróza. Dnes ji však klec smutna spolkla mnohem dříve než stihla dojít ke dveřím konce. Věděla, že jsou to právě tři roky, které prožila na této polici. Nebyla tu sama, byla obklopena spoustou dalších. Kdysi zkoušela nahodit nitku řeči s tou vedle, ale až když se ji Vybraná nepokoušela ani chytit, uvědomila si, že je to jen hračka a ty nežijí..

Stejně jako den sváděl boj s nocí, rvala se s prohrou.

A stejně tak jako vyhrála noc, zvítězila prohra